V týdnu od 22. do 27.10. 2023 se španělštináři ze septimy a sexty účastnili zájezdu do Španělska, konkrétně do Salamanky. Septima původně měla letět minulý rok, ale protože to nedopadlo, odcestovaly obě dvě třídy najednou.

Všichni jsme se sešli na pražském letišti Václava Havla, a hned na začátku jsme byli trochu překvapeni, když se objevilo komando pyrotechniků a obestřeli blok přepážek páskou. Ukázalo se, že se tam nacházelo podezřelé zavazadlo, ale naštěstí se nic nestalo. Poté nám již p.p. Ošmerová rozdala letenky a my se jali odbavit kufry. K odletové bráně přišli všichni včas a letadlo odletělo přesně podle letového řádu. Po zhruba dvou a půl hodinách letu jsme přistáli v Madridu. Vyzvedli jsme si kufry a přestoupili do objednaného autobusu, který nás měl zavést do Salamanky. Protože cesta měla trvat přes dvě hodiny, zastavili jsme se na benzince pro občerstvení (někdo si koupil sendvič, někdo tzv. takis s příchutí „sopečný sýr“ nebo „oheň“). Pak jsme asi hodinu pokračovali, až jsme dojeli do Salamanky. Autobus nás vysadil před restaurací Gran Shanghai, kde si nás již vyzvedli naši hostitelé, povětšinou příjemně vyhlížející senioři. Rozdělili jsme se tedy a nastal přesun na ubytování a večeře, jež měla mnoho podob v závislosti na hostiteli. Jelikož jsme byli všichni unaveni, tak jsme šli spát a těšili jsme se na ráno ve Španělsku.

První den nás čekalo seznámení se s výukou, jelikož tento pobyt byl primárně jazykový, a tak jsme se všichni sešli ráno před školní budovou, kam nás dovedli naši hostitelé. Byli jsme rozděleni do tří skupin po deseti a učitelé se mezi námi střídali. Po dvou hodinách následovala větší přestávka, kterou mnozí z nás využili k návštěvě blízké kavárny a ochutnávce churros. Následně jsme se vrátili na poslední hodinu, vyslechli si odpolední program a šli na oběd. Sexta měla na programu tanec, ale septima měla delší volno, a tak se po obědě každý z nás mohl rozhodnout, co bude dělat. Někdo zašel do jiné kavárny na churros s čokoládou, někdo mohl jít k římskému mostu, měli jsme velikou svobodu.

Odpoledne byla na programu prohlídka města a jeho památek zvenčí. Navštívili jsme univerzitu, zahradu Calixta a Melibey (místní varianta Romea a Julie) a mnoho dalšího. Také jsme se dozvěděli zajímavé informace z historie Salamanky a Španělska, a některé scénky jsme si dokonce i ztvárnili dramaticky. Poté následovalo kratší volno a všichni jsme se šli navečeřet. Španělé ale končí den později než my Češi, a tak jsme samozřejmě nemohli nevyužít příležitost jít po večeři znovu ven a zažít Salamanku v noci.

Druhý den proběhl dopoledne podobně, avšak z nějakého důvodu došlo k prohození úterního a čtvrtečního odpoledního programu, takže jsme se účastnili „závěrečné výzvy“ už v úterý. Ničemu to ale nevadilo. Rozdělili jsme se do dvou týmů, FRIKIS (nerdi) a HERMELÍN, a soutěžili v různých disciplínách včetně karaoke. Užili jsme si při tom mnoho zábavy.

Středeční dopoledne bylo jiné než doposud. Čekala nás totiž návštěva španělské školy. Nejprve nás provedli budovou žáci osmé třídy a poté jsme se účastnili společné aktivity s našimi vrstevníky. Vyplňovali jsme kvíz o Španělsku a využívali přitom jejich znalosti. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavého, a celkově soudím, že tato zkušenost pro nás byla velmi přínosná. Odpoledne nás čekala prohlídka slavné katedrály, ale septima si ještě musela projít lekcí salsy. Ač je to už dlouho, co jsme chodili do tanečních, musím říci, že jsme všichni tančili skvostně. Poté jsme se již sešli u katedrály. Prohlédli jsme si různé historické artefakty, jako například staré notové zápisy, a vystoupali jsme až do zvonice, kde jsme počkali na úder zvonů. Pohled na Salamanku shůry byl opravdu krásný, i přes opět nepřející počasí. Tak proběhl třetí den.

Ve čtvrtek nás čekala série náročných úkolů. Byli jsme rozděleni do družstev po šesti a museli jsme najít nejlépe oděnou osobu v Salamance, pořídit rozhovor s pracovníkem, požádat Španěla o doporučení písně, najít graffiti s co nejvíce slovy a zatančit macarenu s co největší skupinou cizích lidí. Všechny týmy ale zadání plnily co možná nejsvědomitěji a snad nebyl žádný, kterému se to nepodařilo. Poté následovala fotografická soutěž. Účelem nebyla „nejhezčí“ fotka, ale fotka, která co nejlépe předává zadané poselství. Ač to někdy bylo náročné, všichni jsme si tuto aktivitu užili. Septimu ještě čekala hodina flamenca, která byla opět plna famózních výkonů.

Poslední den jsme vstali ještě před pátou hodinou ranní, protože jsme museli stihnout prohlídku Madridu. I když jsme neměli mnoho času, stihli jsme projít kolem královského paláce, náměstí Puerta del Sol a překrásné budovy madridské radnice. Poté jsme se již přesunuli na letiště a bez větších obtíží doletěli do Prahy. Šťastnější z nás mohli z oken za letu vidět zasněžené vrcholky Alp.
Zájezd do Salamanky byl jedním z nejlepších školních zážitků a věřím, že na něj většina z nás nikdy nezapomene.

 Za účastníky zájezdu: Adam Mustafa, 7A8